Obrazové "zpravodajství" k tomuto příspěvku bylo umístěno do mé "osobní galerie uživatelů". Jednotlivé obrázky jsou popsány poznámkou na spodním okraji popisky.
Po období kratších i delších cest jsem se konečně vrátil a chtěl bych opět poreferovat o výletu na Rudé moře. Letos jsme navštívili destinaci Taba (severovýchodní výběžek Rudého moře = Akabský záliv), ubytováni jsme byli v hotelu Morgana Azur, cca 15 km od izraelských hranic. Důvodem výběru Táby bylo, že jsme chtěli také navštívit blízké kulturní a archeologické památky - Jeruzalem a známé skalní město Petra v Jordánsku. Oboje se podařilo a bylo to super.
Dalším důvodem výběru Taby bylo, že již mnoho let hledám v Rudém moři místo s minimálním severním větrem a s nim souvisejícími proudy a vlnobitím, které dost omezují šnorchlování a hlavně fotografování pod vodou (viz můj předchozí příspěvek v této sekci - Nefertari, Safaga). Musím konstatovat, že intenzivní vítr letos foukal také, ale vodní proud zde nebyl tak nepříjemný až nebezpečný, jako na ostatních dosud navštívených destinacích. Nemusí to ale přímo souviset s výběrem místa - je klidně možné, že jsme se pouze trefili do vhodného období.
Velkým problémem hotelu (a není v této oblasti v tomto ojedinelý) bylo, že rampa, pomocí které se dá dostat za korálový reef do hluboké vody, byla před dvěma lety stržena bouří a od této doby ji nikdo neopravil. Do vody se proto muselo vcházet (ať člověk chtěl nebo nechtěl) po korálovém útesu, který byl ze své horní strany již hrozně poškozený (pro lidi i nebezpečný = vymknutí nebo zlomení končetin). V jeho "laguně" žijí koráli pouze ojedinele, z nich pak nejpočetnější jsou pumpující Xenie, které jsem v takovém počtu dosud nikde neviděl. V písku "laguny" je porost řas, mezi nimi žije několik druhů ježovek (včetně zástupců dvouose souměrných "bezostných ježovek" z řádu Clypeasteroida, konkrétně jsem nalezl několik exemplářů Echinodiscus auritus). Co se ale nelíbi korálům, líbí se rybám. Na horní plošině útesu je poměrně hodně ryb různých skupin. Při srovnání s jinými destinacemi je zde méně papouščích ryb (Scarus sp.), ale o to více Zebrasoma, Acanthurus, Ctenochaetus a jiné drobotě, která je zvyklá na krmení. Lze se zde potkat ale i se zástupci jehlovitých a jejich různými příbuznými (jehly, lulanky, polozobánky atd.), ale ani jednou jsem zde neviděl na jiných destinacích všude běžného Acanthurus sohal. Na plošině laguny jsme ale také viděli perutýna (v hloubce cca 1 metr, kde lidé ještě chodí "po zadních"), ropušnice i malé druhy murén.
Vnější strana laguny - korálový útes otevřený do volného moře, je zde ale zatím velmi hezký a zachovalý. Je vidět, že většina hotelů (resp. hotel kde jsme žili) byla postavena pouze nedávno a že jich zde ani není mnoho, takže lidé ještě nestačili útes poničit. Útes není hluboký (Akabský záliv je z egyptské strany poměrně mělký - lodní dráha je až u protilehlého břehu Jordánska a Saudské Arábie) a provoz jachet i větších lodí je zde zcela minimální (na rozdíl například od Sharm el Sheikhu). Jsou zde, stejně jako i na jiných místech, široce zastoupené SPS korály, ale také mnoho Fungia, Heliofungia, Herpolitha, Polyphyllia, Caulastrea, Favia i Tubastraea (žlutá i černá). Běžné jsou i měkké korály a samozřejmě nejpočetnější jsou žahavé Millepora dichotoma.
Z ryb jsou na této straně útesu hojní zástupci mnoha druhů rodu Pseudanthias (včetně některých endemických), různých druhů klipek, kněžíků (hojný je např. endemický Thalasoma klunzingeri), klaunů (A.bicinctus, A.sebae, včetně odpovídajícího počtu symbiotických sasanek) a jiných sapínů, bodloků a čtverzubců. Zcela mne porazilo velké množství perutýnů různých druhů (nikdy do této doby jsem jich tolik pohromadě neviděl). Vždy jsem byl přesvědčen o tom, že perutíni žijí spíše v útesu, v různých jeskyňkách a zákoutích. Tady ale asi hodinu před západem slunce (v té době na útes naplavaly z moře velké houfy drobných ryb) se z útesu do volné vody zvedlo množství perutínů (každých 4-5 metrů jeden kus anebo pár) a to až tesně pod hladinu. Tyto ryby se vůbec nebály, nebyly ochotny ustoupit nikomu z cesty a naopak se mi několikrát stalo, že se větší jedinec ke mně obrátil jedovými ostny a vyžádal si tak můj ústup. Co by to znamenalo pro plavce, který pod hladinu nekouká, si můžeme představit. Je možné, že tento jev souvisí i s úmrtím jednoho muže ze skupiny, se kterou jsme spolu přiletěli a spolu také měli odletět. On ale poslední den pobytu při šnorchlování zemřel. Jak se to stalo nevím, sám jsem to neviděl (do vody se mi v té době již nechtělo, měli jsme také odevzdaný klíč od pokoje), ale na jeho manželku, která po návratu na letišti chodila a tlačila sama vozík se zavazadly, nezapomenu. Údajně ji řekli, že jej "kousla ryba", ale my víme, že to tak jednoduché být nemohlo. I když šok, který vyústil v srdeční zástavu, mohl být i od bodnutí perutýna.
Při cestě do Jeruzalema jsme se krátce zastavili i u Mrtvého moře. Svým způsobem to bylo velice zajímavé a poučné. Voda zde je 35-tiprocentním roztokem některých solí obsažených v mořské vodě (část soli již vypadává z roztoku v podobě krystalů na dně) a má již téměř "olejovitou" konzistenci. Moře je rozděleno na dvě části. Severní, větší část má ještě "přírodní"charakter, jižní, menší část, je spojena se severní částí pouze kanálem. Je rozdělena hrázemi na větší či menší bazény a je intenzivně průmyslově využívána. Jak to tam vypadá, najdete v odkazu
http://pocasi.divoch.cz/svet.php?icao=HESH , který lze zvětšit a dát si tam hybridní mapu. Kolem této části moře stojí obrovské závody, které produkují různé chemikálie získané z vody. Když jsem viděl vedle sebe (evidentně připojené do stejného "bazénu") obrovskou fabriku "Magnesium factory" a hned vedle "Sea salt factory", vzpoměl jsem si na případ, kdy před několika lety v izraelské soli "neuváděné známé značky" chyběl hořčík. Samozřejmě, jestliže jej někdo z vody cíleně odebere, tak musí i chybět v soli, která se ze zbytku vody vyrobí. A nám pak nezbude nic jiného, než jej od první fabriky koupit a do vody nasypat.
Celkové hodnocení pobytu je i přes "drobné nedostatky" velmi pozitivní. Z foto, kterých si "považuji", chci upozornit na další druh hadovce, který se nám podařilo vyfotit (Merichthys colubrinus), portréty perutínů z již nepříjemné blizkosti anebo foto mureny Siderea grisea (což je tzv. synchronní hermafrodit = současně samec i samice). Delfiny jsme viděli pouze zdálky (cca 100 metrů) a bylo již dost temno, takže na focení to již nebylo. Destinaci Taba lze kromě dobře zachovalého útesu doporučit i z důvodu její izolovanosti. V podstatě se bez dopravního prostředku z hotelu nedá nikam vyjít a hotely samotné jsou od sebe hodně vzdáleny. Nikdo neopruzuje, nechce bakšiš a také nic nenabízí. Myslím, že menší nedostatky hotelové kuchyně v zásobování masem či ovocem lze překousnout.
Na konci pobytu jsem měl i nepříjemnost - začala mi téct voda do podvodního pouzdra. Nemohl jsem proto fotit pod vodou až do konce a zatím nevím důvod tohoto průsaku. Doufám, že se mi podaří najít firmu, která pouzdro opraví - jedná se o typ pro aparát Olympus do 40 metrů hloubky. Kdyby někdo o takové opravně věděl, budu mu vděčný.