Re: Pavilon rejnoků
Napísané: 29 Sep 2014 09:01
V neděli jsem byl v Lešné to okouknout.
Naštěstí kamarádku napadlo, že tam vlezem hned jak jsme přišli. Mě se moc nechtělo stát ve čtyřicetimetrové frontě,no nakonec jsme ji vystáli (jsem ročník, kerej už na banány nestával). Jen co jsme vylezli, tak fronta už měla kolem sto metrů a prakticky se do večera nezmenšila.
Po intimním tulení s asi dvacitkou lidí, keří mysleli, že čím víc se na mě budou mačkat, tím dřív se dostanou dovnitř, jsme si tedy umyli ruce mýdlem (
já ne, já použil jen vodu ) , postál další frontu abych si prohlíd čtyři akvárka se speciální sinicí, hrstkou krevet, hrstkou koníků a dvouma pidibodlokama. No po pár ostřejších pohybech lokty jsem se tedy probojoval k bazénu, a po chvilce koukání do mizerně osvětleného bazénu zahlédl vytoužené rejnoky.
Po chvilce nenápadného namáčení ruk v bazénu konečně rejnoci ucítili dobrého člověka (ráno jsem vydatně krmil ryby doma
)a připlavali ke mě. Jakmile mi jeden očuchal ruku, už se vracel stále dokola (tak jako ostatní plaval dokola jak magor, ale po dokončení kolečka připlul znova).
Kamarádka a její syn byli nadšeni (k ostatním ty rejnoci prostě plout nechtěli ), já byl rád, že jsem si "šáhnul" (na ty rejnoky, na kamarádku až jindy) a mohli sme vesele pokračovat dál. U východu jsme ještě koupili hračku aby si to chlapík pamatoval no a pak sme vesele pokračovali dál.
Návštěvu doporučuji, jen bych asi počkal až to prvotní nadšení opadne. Tedy nevím jestli do té doby ti rejnoci v té mydlové vodě vydrží.
Naštěstí kamarádku napadlo, že tam vlezem hned jak jsme přišli. Mě se moc nechtělo stát ve čtyřicetimetrové frontě,no nakonec jsme ji vystáli (jsem ročník, kerej už na banány nestával). Jen co jsme vylezli, tak fronta už měla kolem sto metrů a prakticky se do večera nezmenšila.
Po intimním tulení s asi dvacitkou lidí, keří mysleli, že čím víc se na mě budou mačkat, tím dřív se dostanou dovnitř, jsme si tedy umyli ruce mýdlem (
já ne, já použil jen vodu ) , postál další frontu abych si prohlíd čtyři akvárka se speciální sinicí, hrstkou krevet, hrstkou koníků a dvouma pidibodlokama. No po pár ostřejších pohybech lokty jsem se tedy probojoval k bazénu, a po chvilce koukání do mizerně osvětleného bazénu zahlédl vytoužené rejnoky. Po chvilce nenápadného namáčení ruk v bazénu konečně rejnoci ucítili dobrého člověka (ráno jsem vydatně krmil ryby doma
)a připlavali ke mě. Jakmile mi jeden očuchal ruku, už se vracel stále dokola (tak jako ostatní plaval dokola jak magor, ale po dokončení kolečka připlul znova). Kamarádka a její syn byli nadšeni (k ostatním ty rejnoci prostě plout nechtěli
), já byl rád, že jsem si "šáhnul" (na ty rejnoky, na kamarádku až jindy) a mohli sme vesele pokračovat dál. U východu jsme ještě koupili hračku aby si to chlapík pamatoval no a pak sme vesele pokračovali dál.Návštěvu doporučuji, jen bych asi počkal až to prvotní nadšení opadne. Tedy nevím jestli do té doby ti rejnoci v té mydlové vodě vydrží.