Chlorid lanthanitý

[jskubak]

Realne si viem predstavit, kupit ten prostriedok na bazeny /AQUABELA ODSTRAŇOVAČ FOSFÁTŮ/, koncentracia je pod 1% = 10g/l, 10 ml by som zriedil v destilke na 1 liter tym sa dostaneme priblizne na 0.1 g/l /budeme potrebovat priblizne 1ml roztoku/ 10 l akvarijnej vody.
Na priblizne meranie nam postaci aj Hanna checker na meranie fosforu /nie PO4/, z jednej sarze by som kupil aspon 500 testov a meral zasadne v tej istej kyvete. Hodnoty P by som drzal medzi 10 ug/l az 25 ug/l. TEST by som spravil v 10 l nadobe so starou vodou z akvaria miesanej pomalym obehovym cerpadlom. Pridaval by som po 0,1 ml a pribezne meral /aspon 10 min odstup aby sa system stabilizoval, taketo ´´nakalibrovanie´´ by teoreticky malo stacit.

PS Ak mate radi svoje akvarium nechodte pod hodnotu 3-5 ug/l P
PS2 Ked sa Vam mine flasa, alebo testy MUSITE kalibrovat odznova.
PS3 3-5 ug/l P je asi 0.01 mg/l PO4 /nie je to to iste, ale priblizne to plati/

[VF]

Cenovo je jednoznacne najlacnejsi 10-100x proti kremeline

K té křemelině - já měl za to, že křemelina se používá pro mechanickou filtraci a ne pro odstraňování fosfátů. Můžeš mi to vysvětlit?

[rybka]

Já bych prosil vysvětlení, co onen chlorid udělá s amoniakálním dusíkem.

V případě předávkování o "nula nula nic..." Astat (perioda 4) bude lehce oxidovat, vismut (perioda 6) bude prudce oxidovat ale na druhou stranu sloučeniny amoniakálního dusíku (perioda 2 - dusitany a dusičnany) bude "lehce" redukovat podle možností a obsahu až na čpavek. Na to už přišel soudruh Mendelejev. 100 amonných iontů v litru vody nic neznamená, ale 1 molekula čpavku ve stejném litru vody v prostředí pH 8,3 vznikne velice snadno a to je dost velký průser.
V bazénech to vlastně nevadí, přebytek chlornanu z přípravy vody pro likvidaci rozpuštěných fosforečnanů zabrání dokonalé redukci, něco málo pomůže i stabilizace pH okolo neutrálu, ale dávkovat Savo (roztok chlornanu sodného) do mořského akvária a snižovat pH před použitím chloridu lantnathého, aby jsme neotrávili život v akva a okolí výronem čpavku se mi jaksi nechce... Kdyby to tak obecně fungovalo jako v oné téměř utopii, to by bylo rybníkářům hej Ale to je jiná kapitola...
A ředit koncentrace roztoků, aby se mohlo použít orientační, tj. nepřesné stanovení koncentrací? Chlape, jsi dobře pojištěn na blbost, až napácháš škody jiným? Pokud nechápeš, podívej se na profil uživatele Roman!

[rybka]

Já bych prosil vysvětlení, co onen chlorid udělá s amoniakálním dusíkem.

V případě předávkování o "nula nula nic..." Astat (perioda 4) bude lehce oxidovat, vismut (perioda 6) bude prudce oxidovat ale na druhou stranu sloučeniny amoniakálního dusíku (perioda 2 - dusitany a dusičnany) bude "lehce" redukovat podle možností a obsahu až na čpavek. Na to už přišel soudruh Mendelejev. 100 amonných iontů v litru vody nic neznamená, ale 1 molekula čpavku ve stejném litru vody v prostředí pH 8,3 vznikne velice snadno a to je dost velký průser.
V bazénech to vlastně nevadí, přebytek chlornanu z přípravy vody pro likvidaci rozpuštěných fosforečnanů zabrání dokonalé redukci, něco málo pomůže i stabilizace pH okolo neutrálu, ale dávkovat Savo (roztok chlornanu sodného) do mořského akvária a snižovat pH před použitím chloridu lantnathého, aby jsme neotrávili život v akva a okolí výronem čpavku se mi jaksi nechce... Kdyby to tak obecně fungovalo jako v oné téměř utopii, to by bylo rybníkářům hej Ale to je jiná kapitola...
A ředit koncentrace roztoků, aby se mohlo použít orientační, tj. nepřesné stanovení koncentrací? Chlape, jsi dobře pojištěn na blbost, až napácháš škody jiným? Pokud nechápeš, podívej se na profil uživatele Roman!

Klasifikace v SDS (bezpečnostní list) stojí za prd, to tvořil někdo, kdo nezná legislativu a jen něco přeťukal z originálu. Provozní podmínky použití jsou přeloženy dobře a jen podporují má tvrzení.

[jskubak]

Velke akvaria nad 100 000l zasadne pouzivaju LaCl3, pre male to je z dovodu nutnosti presneho davkovania a merania problematicke. LaCl3 nie je nic nove /desiatky rokov profesionalne pouzivane/ a kto tvrdi nieco ine nevie o com rozprava.

Poznamka pod ciarou, nie je zle sa nieco naucit o prestupoch elektronov z ´´p ´´do ´´f´´ orbitalu a zmene hybridizacie

[Jaroslav]

Pánové, diskuse na toto téma začíná připomínat Poláčkovo chlapce "kteří spolu mluví" když objevili "vosí hnízdo" (jmenovitě Čeněk Jirsák, Antonín Bejval, Eda Kemlink a Pepek Zilvar z chudobince). Pohazovat přeskoky elektronů po orbitách sice svědčí o vzdělanosti autora výroků v tomto oboru, nicméně nic neříká o tom, v čem je chlorid lathanitý lepší než například chlorid železitý - převede víc "fosforečnanů" na nerozpustnou formu, použití je bezpečnější, vykoná více práce na "jednotku vstupů" atd..... Nadhoďte nám, prosím, nějakou relevantní informaci, abychom pochopili o čem je řeč

[Peter]

Sice sa este jak tak orientujem v prechodoch orbitalov, co sme sa ucili na gymnaziu a v mojom pripade plus 4 semestre CHTF v Ba, ale cela tato debata je podla mna zbytocna : moj nazor : klasika to jest Kemira, Phosex, ecophos, clearphos a vsetko ostatne co je v pevnom skupenstve je sice menej ucinne nez kvapalne pripravky ale viac bezpecne voci osadke akva.Kvapalne pripravky nech su uz na baze cohokolvek su sice viac ucinne ale omnoho nebezpecnejsie pre osadku akva nez klasicke na baze Fe2O3 a vzhladom na nase objemy akva, by som pokojne ostal pri klasickych filtracnych mediach.Akekolvek snahy o usetrenie nie su namieste. V bazenoch totiz ide o udrzanie kvality vody na ukor bezstavovcov, bakterii, rias atd... Co nie je, podla mna nasim cielom, morskej akvaristiky.Stale sa mi zda, ze sa na fore uberame zlym smerom...

[Lukáš]

Nahodou je to super metoda rozpracovana uz par rokov dozadu a ak mas roztok s presnou koncentraciou a davkujes tiez presne (resp. vo velkom zriedeni) a doslova po kvapkach, je mozne udrzat fosfaty na konkretnej cielovej hodnote, co pri klasickych granulovanych sorbentoch nie je mozne. Nevyhoda je v tom, ze okrem presneho davkovania na to potrebujes osobitny reaktor, resp. filtracnu nadrz, kde dojde k odstraneniu zrazeniny. Inak sediment skonci na utese a to je dost neziaduce. Nemam priestor na velkoobjemovy fluidizacny filter ani nic podobne, tak som to neskusal. V malych nadrziach je podstatne jednoduchsie pouzivat GFO + menit vodu.
Koho to zaujima, nech si najde clanky od D. Knopa alebo niektorych autorov z USA.

[Martin]

Přesně jak říká Lukáš
Nevyhoda je v tom, ze okrem presneho davkovania na to potrebujes osobitny reaktor, resp. filtracnu nadrz, kde dojde k odstraneniu zrazeniny. Inak sediment skonci na utese a to je dost neziaduce.

Hlavní důvod proč jsem přestal používat Dis PHOS je riziko kumulace v nádrži.
Dělal jsem to tak že jsem odsál 10 % vody systému doplnil novou vodu při výměně.
V barelu jsem nechal vysrážet fosfáty a odviltoval to malým šerpadlem s molitanem.
Vodu jsem pak znovu použil.
Pokud má někdo zájem podobnů roztok umím vyrobit za rozumnou cenu.

[rybka]

Prakticky tu narážíme na problém použití gravitačního čiřícího reaktoru pro kontinuální odstraňování sraženiny. Tyto reaktory jsou vidět např. na videu z akvária v americké Atlanťě. Domů nám asi nevejdou a zmenšeniny díky fyzikálním zákonům fungovat nebudou.
A z pohledu biochemie je tu ještě jeden aspekt, který musíme mít na paměti - chlorid lanthanitý tahá veškeré fosforečnany a snadno dokáže snížit jejich obsah na nulu, a to je zase špatně.

Obsah fosforu v mořské vodě se má pohybovat okolo 50ug/l
Zdroj informace:
An Introduction to the Chemistry of the Sea, Michael E. Q. Pilson, Pearson Education
Chemical Oceanography, Second Edition, Frank J. Millero, CRC Press

[Jaroslav]

Kdyby někdo nevěděl, co jsem myslel "vosím hnízdem", na této stránce je úplná citace:
http://ld.johanesville.net/polacek-01-b ... et?page=10

[Peter]

Nahodou je to super metoda rozpracovana uz par rokov dozadu a ak mas roztok s presnou koncentraciou a davkujes tiez presne (resp. vo velkom zriedeni) a doslova po kvapkach, je mozne udrzat fosfaty na konkretnej cielovej hodnote, co pri klasickych granulovanych sorbentoch nie je mozne. Nevyhoda je v tom, ze okrem presneho davkovania na to potrebujes osobitny reaktor, resp. filtracnu nadrz, kde dojde k odstraneniu zrazeniny. Inak sediment skonci na utese a to je dost neziaduce. Nemam priestor na velkoobjemovy fluidizacny filter ani nic podobne, tak som to neskusal. V malych nadrziach je podstatne jednoduchsie pouzivat GFO + menit vodu.
Koho to zaujima, nech si najde clanky od D. Knopa alebo niektorych autorov z USA.

Kto tu z tohto fora tomu rozumie a dokaze takyto proces zvladnut ? To bol zmysel mojho prispevku.Zpristupnime more pre vbsetkych a nerobme z tho zlozitu chemiu a k tomu potrebne analyticku chemiu...sorry ale ja to tak citim.

[jskubak]

Kto by za kazdu cenu chcel otestovat tuto metodu.
Na odstranenie zrazeniny sa da pouzit jeden trik, zrazenina sa rychlejsie tvori na teplych miestach s vyzsou koncentraciou.
Mozno by stalo za pokus obliect ohrievac /termostat/ do molitanu a kvapkat priamo nan / hadickou do stredu spongie/ zriedneny roztok, mozno by sa dalo pouzit aj peristalticke cerpadielko.

Pre bezneho akvaristu su urcite lepsie sorbenty na tuhom nosici, ja osobne mam radsej hlinikove ako zelezne. Kto by chcel za kazdu cenu usetrit odporucam ciste uhlikove zelezo /najlacnejsie rychlohrzavejuce tvrde lamajuce sa klince, trieda zeleza 10/, ale to uz je druha tema.