RO / Deionizačný after filter

[laomedon]

V utorok som bol vo Viedni u číňana a obdivoval som chvýľu tú jeho úžasnú kocku čo má v predajni hlavne tie úžasne farebné kolónie koralov.

Netrvalo dlho a pustil som sa s ním do reči ohladne farby. Nakoniec ma zlomil aby som pridal do systému deionizátor. Teda za RO, kde voda preteká ešte dodatočným filtrom. BTW (ono tá náplň vizerá úplne to isté ako náplň vo filtry v žehličke ktorú máme) je to ako caviar







Je to zariadenie ktoré odstráni z vody zvyšné IÓNy, atómy alebo skupiny atómov s elektrickým nábojom a to kladným ako aj záporným. Toto zariadenie je jednokomorové so zmiešaným obsahom absorbčného materiálu. Kvalitnejšie a hlavne výkonnejšie filtre majú dve komory, jedna komora pre "aniónové živice" (na filtrovanie záporne nabitých iónov), a druhú pre "katiónové živice" (na filtrovanie kladne nabitých iónov).

Niesom chemik ani fizik ale jedno je isté tá voda je naozaj čistejšia. viď foto bandasky, tá voda ja naozaj modrá

pred tým bola vždy skôr do žlta alebo zelena ale nikdy nie MODRÁ

[laomedon]

Mrzí ma len to že mám zarobenú a pripravenú vodu 100l na výmenu na 2 týždne. Čiže čistú MODRÚ začnem používať na výmene až o 3 týždne ... ale odpar sa už dopĺňa modrou

pevne verím že toto bude mať vpliv na farebnosť koralov aspoň do určitej miery ...

[Lukáš]

Uz to pouzivaju viaceri, viem aj o ludoch tu na fore. Farebnost koralov s tym priamo nijako neovplyvnis, ale zbavis sa napr. silikatov a pod.
A co sa tyka Cinana, nie je to zase az take ruzove. Nechodim tam sice casto, no pocas tych niekolkych navstev som si stihol vsimnut ze koraly (teraz nemyslim montipory, seriatopory) celkom sikovne obmiena za nove importovane kolonie. Ak budes mat stastie, aj v jeho nadrzi z casu na cas natrafis na odumierajucu koloniu. A o stvrt roka tam je zrazu rovnako velky koral, ibaze uplne ineho druhu. Nie ze by na tom v principe bolo nieco zle, len treba podotknut, ze taku nadrz udrzovat v trvalo bezchybnej kondicii vobec nie je take jednoduche, ani pre samotneho skuseneho Cinana.

[laomedon]

To áno to som si všimol, napríklad aj to že jeho acropory nemajú skoro žiadne polypy, a ako vravíš dosť veľa koralov mu odumiera od "koreňa"

To by som ale pripisoval rybám ktoré má v tej nádrži rodu Centropyge a Pomacanthus. Tak isto som ta videl Balistoidesa a Gobiodona, ktorý u mňa iritoval Acropory natoľko ze som mu vyhlásil vojnu ktorú prehral.

Avšak má tam aj krásne "mature" kolonie napriklad Montipora tuberculosa alebo capricornis. Ktoré majú úžasné farby a to ma najviac zaujímalo. Zelená bola nádherne zelená a ružová ako keby ich niekto nestriekal tými reflexními sprejmi

Po otázke aké trubice na T5 používa odpovedal že v pomere 1 biela a 1 modrá a všetky od AquaMedic. Teda nič extra špeciál. mení ich raz za 6 mes.

A práve to ma nasralo že pri obyčajných trubiciach od AquaMedic dosahuje tak nádherné farby aj u koralov ktoré tam má viac rokov.

Ako som povedal Lukáš mne ide o to prísť na to kde je pes zakopaný a zistiť aj ked metódou "Trial & Error" to ako dosiahnuť tak krásne farby.

[rybka]

Korálnatci loví vše, co je mechanicky pozráždí, tudíž i koloidní křemičitany. Podle mne právě tyto mohou za hnědé zbarvení dříve jinak barevných SPS. Koloidní křemičitany jsou trochu problém - nemají iontový náboj, jsou malých rozměrů atd. Projdou membránou RO, iontoměniče je zachytí jen částečně (spíše se jimi zanesou), navíc na tento "artikl" mají velice malou kapacitu stejně jako speciální epoxystyrénové pryskyřice pro jejich odstraňování.
Líbí se mi jiný způsob odstraňování jich a jim podobných látek - jednorázovým použitím aktivního uhlí.

[Lukáš]

To ano, reaguju na mechanicke podrazdenie viac menej iba reflexne, ale do ust transportuju iba potravu (samozrejme aj s nejakymi stopami necistot), ostatne nevyuzitelne latky ostavaju na povrchovom slize, ktory sa priebezne obnovuje. Okrem toho latky koloidnej povahy prijimaju skor transmembranovym transportom, nez "lovom". Na aktivny lov su jednoducho prilis male (bezne udavane intervalom velkosti 10(-7) - 10(-9)m ). A tu nema az taky vyznam mechanicke drazdenie, skor interakcia s receptormi. Teda aspon v pripade, ak by to fungovalo analogicky, ako u lepsie prebadanych skupin zivocichov. Ale o tom mozme skor iba hypotetizovat.

[rybka]

Na srážení koloidů potřebujeme trojmocné ionty kovů a náslené alkalické prostředí. Toto se využívá technicky: voda + síran železitý / hlinitý + hydroxid vápenatý. Sírany jako takové mají asi taky svůj vliv. Mořská voda obsahuje 0,28% hmotnostních síry, což pan Balling počítal jako síru a nakonec jako sírany. A tady je ta chyba, kterou jsem našel.
Zvýšil jsem 3x podíl dodávanáho hořčíku ve formě síranu oproti kalkulačce (a stejné množství hořčíku ve formě chloridu ubral) a nestačím se divit. Jedna hnědá montipora je oranžová (od Berky byla hnědá), druhá hnědá od Číňana je fialová, hnědá Acropora od Ullricha je modrozelená.

Začal jsem proto upravovat i vodu z RO na přípravu vody mořské vody, nejprve rozpustím sůl a pak přidám roztok síranu hořečnatého, který připravím rozpuštěním 15g MgSO4.7H2O na každé kilo použité soli (zarovnaná polévková lžíce). Tím má "vstupní" voda jakože NKH (síranovou tvrdost) 5°N - stále měkká voda; a obsah hořčíku v čerstvé mořské vodě se zvýší o 50 mg/l, což je taky dobře. A nakonec přidám 2 - 3 kapky DispoPhosu od Coral shop jakožto čiřidlo z úvodu tohoto příspěvku. To by jste se divili, kolik bahnité sraženiny zůstane na dně přípravné nádrže s navázanými koloidními křemičitany

[frantisek]

nevim jestli to patří pod toto tema ale prisla nato reč.nejsem chemik a ani zadny specialista ale chci si upresnit nejake skutecnosti. jestli ze moř . voda je:z tvorena hlavnimi ionty a prvky 55,0% chloridy 30,6%sodikem 7,7% sirou mg 3,7% ca1,1% 1,1%draslik 0,8 ostatni

vedlejsi ionty a prvky brom 27,7% uhlicitan a hydrogen uhl. 12,7%
kremik 1,4% ostatni je 8,4%

pliny::oxid uhlicity 41% dusik 6,4% kyslik 2,2%
stopove prvky iod 35,8%zelezo 1,2% mangan 1,2% slouceniny fosforu 41,8% a ostatnich 20% .......

ma otazka tada zní s siranech je tu teda psano jak na draslik??? a ostatni
co jinak ubyva co je treba si hlidat

je mi jasne kdyz do nadrze dodam 1kg cacl2 za dva mesice
a samozrejme ostatnich MG atd
jak se tam dostava draslik a jine vyznamejší prvky
a s 20%vymenou cos mi prijde pak uz malo pokud aq zaroste sps a lps
ale jednou musi nastat nejaky zlom

prosim poradte

[Lukáš]

Dobry postreh Ivosu. Tusim pred 1-2 tyzdnami si pisal, ako si objavil "dieru" v deficite Mg, nasledne ho veselo dosypal a vysiel najavo zaujimavy vysledok. Vtedy som aj ja po dlhsej dobe premeral Mg (davkovnie som uz mal odhadnute, ale mnozstvo koralov medzitym trosku narastlo) a miesto beznych 1250-1300 mg/l bolo len nieco nad 1100. Paradoxne po doplneni a miernom zvyseni behom tyzdna (prave siranom, lebo chloridu som mal uz pomenej) sa vyditelne urychlil rast a sfarbenie sa tiez este viac dosytilo (u kolonii, ktore uz boli beztak celkom pekne vyfarbene). Je to zaujimave, kedze vcelku casto je uvazdany nazor, ze vyssie hodnoty Mg (1400-1500) maju na vyfarbenie skor tlmiaci vplyv.
Som zvedavy, aky to bude mat efekt z dlhodobeho hladiska, hlavne ked je v hre este kopec dalsich faktorov.
Doteraz som napr. nerozriesil zahadu, preco mi ruzova Stylophora subjektivne pripada najkrajsia 2.-3. den po krmeni koralov (krmim 1x tyzdenne). Ci je to priamy dosledok latok obsiahnutych v krmive a ktore su behom 2-3 dni zmetabolizovane alebo efekt pridaneho zdroja uhlika pre bakterie.

Draslik sa najucelnejsie pridava ako KHCO3, problem je vsak s meranim jeho ubytku.

[rybka]

Jak je to s tlumením barev při vyšším obsahu hořčíku nevím, přesto si myslím, že to způsobuje přebytek právě chloridů dodávaných s hořčíkem. Ballingova kalkulačka totiž řeší vápník, chloridy s ním dodané, hydrogenuhličitany a sodík s nimi dodaný, pak sůl bez NaCl a nižší množství základní soli. Hořčík se počítá zvlášť a chloridy s ním dodané se vůbec neřeší. A to je pr.ser , dříve nebo později se to vymstí. Chtěl jsem o tom mluvit na setkání ve Valmezu..., ale asi to bude téma pro zdejší uzavřené fórum.

[Jaroslav]

Nechci nikoho dráždit, ale chtěl bych upozornit na to, že většina síranových iontů ze síranu hořečnatého bude reagovat s přítomnými ionty vápníku a vznikne prakticky ve vodě nerozpustný síran vápenatý - sádra. Takže přidání síranu hořečnatého sníží množství iontů vápníku ve vodě a musíme počítat s kompensací tohoto úbytku.
Jen pro zajímavost - Dr.Frank kdysi napsal, že zkoušel přidávat do akvária (mořského) sádru a že se to korálnatcům také líbilo. Kdo ví proč ??

[rybka]

Možné srážení síranu vápenatého při tak malých koncentracích blokuje disociovaný sodík a chloridy ve vodě obsažené ve vysokých koncentracích, navíc s nedostatkem železa. Jinak by v mořské vodě s cca 0,8% hm. síranů žádný vápník nebyl.
Něco jiného je přidávání síranu železitého jako srážedla fosfátů. A deficit vápníku Ballingova metoda řešit umí. Přebytek chloridů však ne.

Zatím jediná kalkulačka, kterou jsem na webu našel, která počítá i s chloridy přidanými s hořečnatými ionty je na www.coral-shop.com . Je sice nastavena na spotřebu jejich komerčních přípravků (a velmi zdařile), ale po přepočtení koncentrací a spotřeb ji lze použít i na vlastní nebo jiné komerční přípravky. Jen tam zase lítájí sodné ionty

[laomedon]

Tak opäť môžem len potvrdiť že tá DI jednotka je naozaj rozumná investícia aj keď vodu z nej narobenú budem meniť až o týžden som spozoroval ďalšie zlepšenie už dnes keď som dopĺňal CaCl roztok do bandasky.

Pred tým keď som zamiešal CaCl p.a. z RO vodou sa hneď po vložení prášku vytvoril na hladine čierny povlak skoro ako kožka na mlieku ale hnedo čierna - aj keď som to vždy čím najviac mechanicky odstránil po čase sa to opäť vizrážavalo opäť a opäť.

Avšak keď som zarobil roztok z vody ktorá prešla Ro /Di tak ostala voda krištálovo čistá a nič sa v nej nevyzrážalo. aspoň zatial nie (4 hodiny).

toto len dokazuje koľko bordelu som dával do nádrže každý deň odparom ktorý u nás je cca 12 litrov denne. A to nerátam vodu na výmenu.

som zvedavý čo to urobí s nádržou po 1-2 mesiacoch.

[Zdenda]

Co stála zmiňovaná Di jednotka? Šlo by použít deioniozační pryskyřici ještě za RO? Byla určená do katexu a mám ji asi 5 l.

[rybka]

Náplň tohoto "směsného filtru", což je technický termín, tvoří silně kyselý katex a silně bazický anex. Běžně se tato náplň používá jako jednorázová, lze ji ale i regenerovat (metoda je technicky propracovaná, po proprání následuje rozdružení podle měrné hmotnosti a současná třícestná regenerace kyselinou a louhem, pak následuje vymývání a zapírání na požadované parametry - celá ta sranda trvá 12 až 14 hodin ve filtru o hrubém objemu 24m3, nějaký pátek me to živilo ).

To Zdenda: Ne každý katex (a to i silně kyselý) lze míchat se silně bazickým anexem do společného lože. Z dostupných byl vhodný Ostion KS vyráběný Spolkem pro chemickou a hutní výrobu v Litvínově, ale výroba byla ukončena už v 80-tých letech minulého století. Dnes se nejčastěji pro tyto účely používá řada katexů od Amberlite (USA). S anexy e to ještě horší - většinou jsou k dispozici průmyslově využívané velkokapacitní slabě bazické, silně bazických v nabídce moc není, opět vede znaka Amberlite. Na DIY to nejspíš nebude.