Pajinovo nano moře verze 1.0 - 100 litrů
Napísané: 01 Jan 2017 18:06
Zdravím, tak už i já jsem se rozhodl, že toto fórum „obohatím“ příspěvkem o své nádrži – stolitrovém nanomoři, které se nachází v Brně. Vzal jsem to víc podrobně, než jsem měl původně v plánu, snad vás to neodradí Neberte to jako návod, spíš jen jako ukázku (zatím) fungujícího systému. Snad nebudu za pár týdnů exemplárním příkladem toho, jak se nemá moře provozovat. V komentáři uvádím nějaká fakta a vlastní názory, ke kterým jsem dospěl při studiu literatury.
Úvod:
Za mou chovatelskou kariéru mýma rukama prošlo už kde co – začalo to hmyzem (kudlanky, strašilky), pavoukovci (štíři, sklípkani), korýši (suchozemští poustevníci, krabi rodu Geosesarma), následovali plazi (chameleoni, gekoni, hadi) a sladkovodní akvária (především krevetky a raci). Andulky, křečky, vodní želvičky a další, co jsme měli jako malí, nepočítám. K tomu navíc masožravé rostliny, kaktusy, orchideje, bromélie… No bavilo mě to natolik, že jsem se rozhodl biologii i studovat (i když jsem se o živočichů a rostlin nakonec odchýlil a vystudoval jsem mikrobiologii). Mořské akvárium se mi vždycky líbilo, ale kvůli velkým pořizovacím nákladům jsem si ho mohl dovolit až teď.
Nakonec jsem s mořem začal vlastně náhodou – pokoušel jsem se odchovat sladkovodní krevetu Caridina multidentata, která se (na rozdíl od „běžných“ sladkovodních krevet) rozmnožuje přes larvální stádium v moři, ale kromě mořské soli jsem si z akvaristiky odnesl i pár hvězdic rodu Asterina (teď už asteriny nechovám ) – ty jsem umístil do svého prvního nanomoře (12 litrů).
Nanomoře verze beta 0.3 – 12 litrů
Samozřejmě jsem v té době neměl nic nastudováno, takže začátky všechno špatně (křemičitý písek, kameny bůh ví z čeho z dovolené z Chorvatska apod.). Písek jsem vyměnil za drť z uhličitanu vápenatého a kameny nahradil živými kameny. Filtraci zajišťoval obyčejný vnitřní filtr (průtok 400 l/h) s biomolitanem, který jsem doplnil o 3 g clearphosu a k sání filtru jsem umístil sáček se 100 ml deNitrate od Seachem + byl v akva trs červené makrořasy. Osvětlení zajišťovala 15W kompaktní úsporná zářivka. A světe div se, fungovalo to (hlavně proto, že jsem týdně měnil 30 % vody). Kromě asterin přibylo pár polypů zoanthusů a palythoa a cca dva měsíce byl v nádrži i frag plátové montipory. Měl jsem jen test na dusičnany od Sery, zbytek jsem neměřil, všechno krásně rostlo, žádné problémy s řasou či cyanobakteriemi nebyly. Jen proudění nebylo úplně ideální a pod obyčejnou zářivkou byly barvy korálů dost na nic... Nicméně protože se osazenstvu dařilo a proto, že ve 12 litrech se moc parády udělat nedá, rozhodl jsem se nádrž 10x zvětšit (větší jsem nechtěl z více důvodů). Jakmile se stovka zaběhla, živočichy jsem přesunul a dvanáctilitrovku zrušil. Kdybych ji nezrušil, jsem přesvědčený o tom, že by fungovala do teď.
Nanomoře verze 1.0 – 123 litrů
Napuštěno 10.10.2016, první koráli umístěni 26.10.2016
Specifikace současného moře jsou následující:
Rozměry: 55 x 50 x 45 (DxŠxV), čistý objem vody 100 litrů
Filtrace: 3 fluidní filtry (válce) umístěné za dvojitými zády v akváriu, každý s vlastním čerpadlem o průtoku 200 l/h; za přepadem je filtrační vata a hrubý biomolitan
1. sorbenty – 300 ml zeolit, 400 ml uhlí, 30 g clearphos
2. biologická filtrace á la siporax (cca 1 litr)
3. biologická filtrace – biopelety (cca 0,5 dcl)
Návratové čerpadlo: průtok 1200 l/h
Streamy: 1x Jebao RW-4 (režim W1)
Osvětlení: 12 hodin denně - 2x LED osvětlení Chihiros A-series (1x 23W nad útesem, 1x 33w v přední části akvária – svítí na dno) – levná Čína, původně kupováno na jiné akva. 1/3 jsou bílé led (9000 K), zbytek jsou dva odstíny modré (430-440 nm + 450-460 nm), pár ks červených (620-630 nm) a pár ks zelených (525-530 nm)
Odpěňovač: nemám a nechci
Doplňování odparu: Tunze Osmolator Nano (nádrž z poloviny zakrytá – denní odpar cca 1 litr vody)
Hodnoty vody:
salinita – 35 ppt
teplota – 27 °C
Ca – 440
Mg – 1320
KH – 8,5
NO3 – 0
PO4 – 0
Doplňování prvků: Red Sea Foundation (tekutý) + Red Sea Coral Colors (zatím vše manuálně)
Sůl: Red Sea Coral Pro
Krmení korálů: denně Red Sea Reef Energy (3+3 ml), Reef Pearls, mražený vířník, občas živá artemie, obden fytoplankton (Plancto Marine P – 5 ml)
Cíl
Mým cílem je mít prosperující živočichy v mořském akváriu s podmínkami co nejvíce podobnými skutečnému moři– akvárium jsem pořizoval kvůli životu, ne abych měl pěknou dekoraci v obýváku. Proto mě nerozhází, že mi na 2 centimetrech čtverečních útesu roste řasa a že nemám sněhově bílý písek po celé ploše dna. Jelikož jsem biolog, mám k akváriu spíše vědecký než hobby přístup. Internet a fóra jsou sice super věci, ale jelikož může kdokoliv kamkoliv cokoliv napsat, koluje po internetu spousta zavádějících či nepravdivých informací. Stejně tomu je i v případě mořské akvaristiky. Spousta uživatelů často papouškuje informace, které četli někde na nějakém jiném fóru a kterým sotva rozumí. Pak někdo potřebuje poradit s problémem v akváriu a v diskuzi 50 lidí, kteří nemají s problémem žádnou zkušenost, tipuje všechno možné i nemožné Najít v dnešní době na internetu relevantní informace začíná být celkem fuška…
Komentář:
ad založení akvária
Původně jsem si chtěl navrhnout vlastní rozložení komor pro filtraci, nakonec jsem se ale rozhodl, že nebudu znovu objevovat Ameriku (alespoň při zakládání prvního moře), a nechal jsem si udělat akvárium u mořské akvaristiky v Brně podle jejich zkušeností. Založeno ze 100 % živé vody, živého písku a cca 8 kg živých kamenů. Cca 12 dnů byly dusičnany na hodnotě 25 mg/l až během několika málo dnů klesly na neměřitelné hodnoty (a zatím se tam stále drží). V budoucnu u většího akvária bych filtraci řešil už podle svého, nicméně současný systém je funkční a praktický na údržbu.
ad teplota
Podle mě hodně podceňovaný parametr. Akvaristé často utrácí desetitisíce za špičkové vybavení a chemii a pak „vytápí“ akvárium na 24 °C... Čerpal jsem ze studie, kdy byla měřena teplota na více než 1000 světových korálových útesech. Z těchto dat bylo zjištěno průměrné minimum 24 °C a průměrné maximum 30 °C, celkový průměr tedy 27 °C. Pokud se u daného druhu korálu uvádí, že snáší teploty od 22 do 28 °C je třeba se na to dívat tak, že se jedná o hraniční hodnoty – 22 °C už je dostatečná teplota na to, aby korál už mohl začít růst (ale rozhodně není spokojený), 28 °C pak znamená, že při této teplotě korál ještě dokáže růst (ale už to začíná být moc). Proto je třeba hledat optimum někde uprostřed u stanovených hodnot. Rychlost metabolismu korálů je určena nejpomalejší esenciální reakcí. Rychlost reakcí je závislá na teplotě (optimální teplotě pro enzymy). Rychlost metabolických reakcí v závislosti na změně teploty se dá vypočítat. V teplotním rozmezí, ve kterém se koráli v přírodě vyskytují, každá změna teploty o 1 °C od optimální teploty sníží/zvýší rychlost metabolismu téměř o 10 %. Tzn. pokud má korál optimální teplotu pro růst 27 °C a je chován při teplotě 24 °C, bude metabolizovat o 30 % pomaleji. Pěkně je to všechno sepsáno zde http://www.ronshimek.com/salinity_temperature.html
ad biopelety bez odpěňovače
Tato kombinace se uvádí na seznamu zakázaných věcí, každý ví, že odpěňovač má být zapojen za biopeletovým reaktorem. V malém akváriu mi odpěňovač přijde jako zbytečnost (kromě provzdušňovací funkce). Kromě nežádoucích látek z vody totiž vyšlehává i spoustu toho žádoucího a mým cílem není mít sterilní vodu. Přebytek bakterií slouží jako potrava pro korály, zooplankton a další filtrátory a navíc v prostředí, kde je limitujícím faktorem pro růst bakterií dusík a fosfor (vztahuji na své akvárium) jich ve vodním sloupci přehnané množství není. Problém může být, až umře ryba nebo nějaký větší živočich, pak se asi dá očekávat nějaký ten bakteriální boom, zatím jsem ale s tímto systémem spokojený. Dostatek kyslíku zajišťuje vzduchovací motorek, který by dle specifikace měl do akvária pumpovat cca 500 litrů vzduchu za hodinu.
ad „hladová“ voda
Snažím se udržovat koncentraci odpadních látek na co nejnižší úrovni (jako v moři). Mám možnost měřit jen Salifertem, dle kterého jsou dusičnany a fosforečnany neměřitelné. Navzdory tomu, kolik toho do akvária denně přidávám, je buď filtrační systém dost efektivní, nebo testy nejsou úplně vypovídající. Doufám v tu první variantu Nicméně živin je akváriu víc než dost, tak to pěkně roste.
ad SPS v mladé nádrži
Říká se, že SPS se můžou přidat až do zajeté, stabilní nádrže, přičemž tento proces trvá cca rok. Data se na různých diskuzích liší. Tyto informace beru jako doporučení pro začátečníky, kteří by chtěli hned dokonalý útes, přičemž ještě nemají nastudováno dostatek informací k chovu korálů. Pokud někdo zvládne provozovat moře rok, dá se asi říct, že ho hobby baví a má odhodlání, takže zvládne i SPS, které vyžadují větší péči (ve smyslu přidávání prvků a jejich stabilizace na určité úrovni, osvětlení, proudění apod.). Co se týče všude skloňované „rovnováhy“, ta záleží na mnoha faktorech. Pokud budu do systému často zasahovat (zkoušet různé druhy a různé dávky krmení, různé spektrum a intenzitu osvětlení, měnit rozmístění čerpadel, budou se přidávat noví živočichové, ryby, koráli apod.), budou parametry vody samozřejmě kolísat, stejně jako hustota mikrobiální populace apod. Například pokud denně dávkuji 10 mg Ca a rozhodnu se zvýšit intenzitu osvětlení o jeden stupeň, zvýší se rychlost fotosyntézy zooxantel (za předpokladu, že nepřekročím saturační bod), korál dostane od zooxantel víc živin, zrychlí se jeho růst, tzn. bude odebírat víc vápníku. Proto je potřeba systém po každé změně sledovat – měřit. Pak se nebudu divit, když za týden po uskutečnění změny bude naměřená hodnota vápníku o 40 ppm nižší, než jakou chci. Jakmile se všechno vychytá a najede se na určitý pravidelný režim bez velkých změn, může se dynamická rovnováha ustálit na určité úrovni.
ad osvětlení
Asi nejslabší článek systému. Původně mělo být na jiné malé experimentální akva, nakonec jsem přikoupil druhé a dal jsem je sem (hlavně proto, že 1 ks z ebay stojí cca 1000 kč). Špatné asi nebude, koráli pod ním rostou a jsou i pěkně zbarvení. Je manuálně stmívatelné v 7 krocích (v současné době nejede na plný výkon, každé světlo je o dva stupně zeslabeno), dají se zvlášť zhasnout bílé či barevné LED… Spíš mi vadí, že není automaticky stmívatelné a nedá se víc pohrát s intenzitou jednotlivých barev… Uvažuji o Radionu G4 XR15w PRO nebo AI HD Prime.
problémy
Zatím za necelé tři měsíce jsem se s problémy nesetkal. Cca po dvou týdnech od osazení akvária živočichy vyrostla na písku a na jednom kameni zelená vláknitá řasa. Cca po týdnu se ale sama rozpadla a pozůstatky na kamenech zlikvidoval Salarias. Trochu mě trápí ploštěnky – Flatworm Exitem se mi podařilo je dost zredukovat, ale je jich pořád dost. Nicméně je to zatím jen estetický problém….
Osazenstvo: počty ryb jsou téměř kompletní, v úvahu připadá už jen Gobiodon okinawae a Stonogobiops nematodes. Z bezobratlých pak plánuji jen jeden či dva kusy nějaké krevety.
Ryby:
2x Amphiprion ocellaris (black + oranžová klasika)
1x Pterapogon kauderni
1x Salarias fasciatus
1x Gramma loreto
Hexacorallia – Scleractinia:
SPS:
Montipora digitata
Montipora samarensis
Montipora hoffmeister
Montipora sp. (plátová)
Stylophora pistillata
Seriatopora hystrix
Pocillopora damicornis
LPS:
Euphyllia paraancora
Caulastrea
Hexacorallia – Zoantharia
Zoanthus
Palythoa
Hexacorallia – Corallimorpharia
Discosoma
Octocorallia – Alcyonacea
Xenia
Briareum
Lobophytum
Acalycigoria (modrá)
Ostatní bezobratlí:
1x Calcinus tibicen
1x Calcinus elegans
1x Sabellastarte
1x Nassarius
1x Strombus
Fotky: bohužel nemám žádnej foťák, kterej by dokázal akvárium a osazenstvo vyfotit v reálných barvách a pěkně ostře, tak přidávám alespoň pár ilustrativních fotek z mobilu, které se celkem povedly... na novém foťáku se pracuje
Úvod:
Za mou chovatelskou kariéru mýma rukama prošlo už kde co – začalo to hmyzem (kudlanky, strašilky), pavoukovci (štíři, sklípkani), korýši (suchozemští poustevníci, krabi rodu Geosesarma), následovali plazi (chameleoni, gekoni, hadi) a sladkovodní akvária (především krevetky a raci). Andulky, křečky, vodní želvičky a další, co jsme měli jako malí, nepočítám. K tomu navíc masožravé rostliny, kaktusy, orchideje, bromélie… No bavilo mě to natolik, že jsem se rozhodl biologii i studovat (i když jsem se o živočichů a rostlin nakonec odchýlil a vystudoval jsem mikrobiologii). Mořské akvárium se mi vždycky líbilo, ale kvůli velkým pořizovacím nákladům jsem si ho mohl dovolit až teď.
Nakonec jsem s mořem začal vlastně náhodou – pokoušel jsem se odchovat sladkovodní krevetu Caridina multidentata, která se (na rozdíl od „běžných“ sladkovodních krevet) rozmnožuje přes larvální stádium v moři, ale kromě mořské soli jsem si z akvaristiky odnesl i pár hvězdic rodu Asterina (teď už asteriny nechovám ) – ty jsem umístil do svého prvního nanomoře (12 litrů).
Nanomoře verze beta 0.3 – 12 litrů
Samozřejmě jsem v té době neměl nic nastudováno, takže začátky všechno špatně (křemičitý písek, kameny bůh ví z čeho z dovolené z Chorvatska apod.). Písek jsem vyměnil za drť z uhličitanu vápenatého a kameny nahradil živými kameny. Filtraci zajišťoval obyčejný vnitřní filtr (průtok 400 l/h) s biomolitanem, který jsem doplnil o 3 g clearphosu a k sání filtru jsem umístil sáček se 100 ml deNitrate od Seachem + byl v akva trs červené makrořasy. Osvětlení zajišťovala 15W kompaktní úsporná zářivka. A světe div se, fungovalo to (hlavně proto, že jsem týdně měnil 30 % vody). Kromě asterin přibylo pár polypů zoanthusů a palythoa a cca dva měsíce byl v nádrži i frag plátové montipory. Měl jsem jen test na dusičnany od Sery, zbytek jsem neměřil, všechno krásně rostlo, žádné problémy s řasou či cyanobakteriemi nebyly. Jen proudění nebylo úplně ideální a pod obyčejnou zářivkou byly barvy korálů dost na nic... Nicméně protože se osazenstvu dařilo a proto, že ve 12 litrech se moc parády udělat nedá, rozhodl jsem se nádrž 10x zvětšit (větší jsem nechtěl z více důvodů). Jakmile se stovka zaběhla, živočichy jsem přesunul a dvanáctilitrovku zrušil. Kdybych ji nezrušil, jsem přesvědčený o tom, že by fungovala do teď.
Nanomoře verze 1.0 – 123 litrů
Napuštěno 10.10.2016, první koráli umístěni 26.10.2016
Specifikace současného moře jsou následující:
Rozměry: 55 x 50 x 45 (DxŠxV), čistý objem vody 100 litrů
Filtrace: 3 fluidní filtry (válce) umístěné za dvojitými zády v akváriu, každý s vlastním čerpadlem o průtoku 200 l/h; za přepadem je filtrační vata a hrubý biomolitan
1. sorbenty – 300 ml zeolit, 400 ml uhlí, 30 g clearphos
2. biologická filtrace á la siporax (cca 1 litr)
3. biologická filtrace – biopelety (cca 0,5 dcl)
Návratové čerpadlo: průtok 1200 l/h
Streamy: 1x Jebao RW-4 (režim W1)
Osvětlení: 12 hodin denně - 2x LED osvětlení Chihiros A-series (1x 23W nad útesem, 1x 33w v přední části akvária – svítí na dno) – levná Čína, původně kupováno na jiné akva. 1/3 jsou bílé led (9000 K), zbytek jsou dva odstíny modré (430-440 nm + 450-460 nm), pár ks červených (620-630 nm) a pár ks zelených (525-530 nm)
Odpěňovač: nemám a nechci
Doplňování odparu: Tunze Osmolator Nano (nádrž z poloviny zakrytá – denní odpar cca 1 litr vody)
Hodnoty vody:
salinita – 35 ppt
teplota – 27 °C
Ca – 440
Mg – 1320
KH – 8,5
NO3 – 0
PO4 – 0
Doplňování prvků: Red Sea Foundation (tekutý) + Red Sea Coral Colors (zatím vše manuálně)
Sůl: Red Sea Coral Pro
Krmení korálů: denně Red Sea Reef Energy (3+3 ml), Reef Pearls, mražený vířník, občas živá artemie, obden fytoplankton (Plancto Marine P – 5 ml)
Cíl
Mým cílem je mít prosperující živočichy v mořském akváriu s podmínkami co nejvíce podobnými skutečnému moři– akvárium jsem pořizoval kvůli životu, ne abych měl pěknou dekoraci v obýváku. Proto mě nerozhází, že mi na 2 centimetrech čtverečních útesu roste řasa a že nemám sněhově bílý písek po celé ploše dna. Jelikož jsem biolog, mám k akváriu spíše vědecký než hobby přístup. Internet a fóra jsou sice super věci, ale jelikož může kdokoliv kamkoliv cokoliv napsat, koluje po internetu spousta zavádějících či nepravdivých informací. Stejně tomu je i v případě mořské akvaristiky. Spousta uživatelů často papouškuje informace, které četli někde na nějakém jiném fóru a kterým sotva rozumí. Pak někdo potřebuje poradit s problémem v akváriu a v diskuzi 50 lidí, kteří nemají s problémem žádnou zkušenost, tipuje všechno možné i nemožné Najít v dnešní době na internetu relevantní informace začíná být celkem fuška…
Komentář:
ad založení akvária
Původně jsem si chtěl navrhnout vlastní rozložení komor pro filtraci, nakonec jsem se ale rozhodl, že nebudu znovu objevovat Ameriku (alespoň při zakládání prvního moře), a nechal jsem si udělat akvárium u mořské akvaristiky v Brně podle jejich zkušeností. Založeno ze 100 % živé vody, živého písku a cca 8 kg živých kamenů. Cca 12 dnů byly dusičnany na hodnotě 25 mg/l až během několika málo dnů klesly na neměřitelné hodnoty (a zatím se tam stále drží). V budoucnu u většího akvária bych filtraci řešil už podle svého, nicméně současný systém je funkční a praktický na údržbu.
ad teplota
Podle mě hodně podceňovaný parametr. Akvaristé často utrácí desetitisíce za špičkové vybavení a chemii a pak „vytápí“ akvárium na 24 °C... Čerpal jsem ze studie, kdy byla měřena teplota na více než 1000 světových korálových útesech. Z těchto dat bylo zjištěno průměrné minimum 24 °C a průměrné maximum 30 °C, celkový průměr tedy 27 °C. Pokud se u daného druhu korálu uvádí, že snáší teploty od 22 do 28 °C je třeba se na to dívat tak, že se jedná o hraniční hodnoty – 22 °C už je dostatečná teplota na to, aby korál už mohl začít růst (ale rozhodně není spokojený), 28 °C pak znamená, že při této teplotě korál ještě dokáže růst (ale už to začíná být moc). Proto je třeba hledat optimum někde uprostřed u stanovených hodnot. Rychlost metabolismu korálů je určena nejpomalejší esenciální reakcí. Rychlost reakcí je závislá na teplotě (optimální teplotě pro enzymy). Rychlost metabolických reakcí v závislosti na změně teploty se dá vypočítat. V teplotním rozmezí, ve kterém se koráli v přírodě vyskytují, každá změna teploty o 1 °C od optimální teploty sníží/zvýší rychlost metabolismu téměř o 10 %. Tzn. pokud má korál optimální teplotu pro růst 27 °C a je chován při teplotě 24 °C, bude metabolizovat o 30 % pomaleji. Pěkně je to všechno sepsáno zde http://www.ronshimek.com/salinity_temperature.html
ad biopelety bez odpěňovače
Tato kombinace se uvádí na seznamu zakázaných věcí, každý ví, že odpěňovač má být zapojen za biopeletovým reaktorem. V malém akváriu mi odpěňovač přijde jako zbytečnost (kromě provzdušňovací funkce). Kromě nežádoucích látek z vody totiž vyšlehává i spoustu toho žádoucího a mým cílem není mít sterilní vodu. Přebytek bakterií slouží jako potrava pro korály, zooplankton a další filtrátory a navíc v prostředí, kde je limitujícím faktorem pro růst bakterií dusík a fosfor (vztahuji na své akvárium) jich ve vodním sloupci přehnané množství není. Problém může být, až umře ryba nebo nějaký větší živočich, pak se asi dá očekávat nějaký ten bakteriální boom, zatím jsem ale s tímto systémem spokojený. Dostatek kyslíku zajišťuje vzduchovací motorek, který by dle specifikace měl do akvária pumpovat cca 500 litrů vzduchu za hodinu.
ad „hladová“ voda
Snažím se udržovat koncentraci odpadních látek na co nejnižší úrovni (jako v moři). Mám možnost měřit jen Salifertem, dle kterého jsou dusičnany a fosforečnany neměřitelné. Navzdory tomu, kolik toho do akvária denně přidávám, je buď filtrační systém dost efektivní, nebo testy nejsou úplně vypovídající. Doufám v tu první variantu Nicméně živin je akváriu víc než dost, tak to pěkně roste.
ad SPS v mladé nádrži
Říká se, že SPS se můžou přidat až do zajeté, stabilní nádrže, přičemž tento proces trvá cca rok. Data se na různých diskuzích liší. Tyto informace beru jako doporučení pro začátečníky, kteří by chtěli hned dokonalý útes, přičemž ještě nemají nastudováno dostatek informací k chovu korálů. Pokud někdo zvládne provozovat moře rok, dá se asi říct, že ho hobby baví a má odhodlání, takže zvládne i SPS, které vyžadují větší péči (ve smyslu přidávání prvků a jejich stabilizace na určité úrovni, osvětlení, proudění apod.). Co se týče všude skloňované „rovnováhy“, ta záleží na mnoha faktorech. Pokud budu do systému často zasahovat (zkoušet různé druhy a různé dávky krmení, různé spektrum a intenzitu osvětlení, měnit rozmístění čerpadel, budou se přidávat noví živočichové, ryby, koráli apod.), budou parametry vody samozřejmě kolísat, stejně jako hustota mikrobiální populace apod. Například pokud denně dávkuji 10 mg Ca a rozhodnu se zvýšit intenzitu osvětlení o jeden stupeň, zvýší se rychlost fotosyntézy zooxantel (za předpokladu, že nepřekročím saturační bod), korál dostane od zooxantel víc živin, zrychlí se jeho růst, tzn. bude odebírat víc vápníku. Proto je potřeba systém po každé změně sledovat – měřit. Pak se nebudu divit, když za týden po uskutečnění změny bude naměřená hodnota vápníku o 40 ppm nižší, než jakou chci. Jakmile se všechno vychytá a najede se na určitý pravidelný režim bez velkých změn, může se dynamická rovnováha ustálit na určité úrovni.
ad osvětlení
Asi nejslabší článek systému. Původně mělo být na jiné malé experimentální akva, nakonec jsem přikoupil druhé a dal jsem je sem (hlavně proto, že 1 ks z ebay stojí cca 1000 kč). Špatné asi nebude, koráli pod ním rostou a jsou i pěkně zbarvení. Je manuálně stmívatelné v 7 krocích (v současné době nejede na plný výkon, každé světlo je o dva stupně zeslabeno), dají se zvlášť zhasnout bílé či barevné LED… Spíš mi vadí, že není automaticky stmívatelné a nedá se víc pohrát s intenzitou jednotlivých barev… Uvažuji o Radionu G4 XR15w PRO nebo AI HD Prime.
problémy
Zatím za necelé tři měsíce jsem se s problémy nesetkal. Cca po dvou týdnech od osazení akvária živočichy vyrostla na písku a na jednom kameni zelená vláknitá řasa. Cca po týdnu se ale sama rozpadla a pozůstatky na kamenech zlikvidoval Salarias. Trochu mě trápí ploštěnky – Flatworm Exitem se mi podařilo je dost zredukovat, ale je jich pořád dost. Nicméně je to zatím jen estetický problém….
Osazenstvo: počty ryb jsou téměř kompletní, v úvahu připadá už jen Gobiodon okinawae a Stonogobiops nematodes. Z bezobratlých pak plánuji jen jeden či dva kusy nějaké krevety.
Ryby:
2x Amphiprion ocellaris (black + oranžová klasika)
1x Pterapogon kauderni
1x Salarias fasciatus
1x Gramma loreto
Hexacorallia – Scleractinia:
SPS:
Montipora digitata
Montipora samarensis
Montipora hoffmeister
Montipora sp. (plátová)
Stylophora pistillata
Seriatopora hystrix
Pocillopora damicornis
LPS:
Euphyllia paraancora
Caulastrea
Hexacorallia – Zoantharia
Zoanthus
Palythoa
Hexacorallia – Corallimorpharia
Discosoma
Octocorallia – Alcyonacea
Xenia
Briareum
Lobophytum
Acalycigoria (modrá)
Ostatní bezobratlí:
1x Calcinus tibicen
1x Calcinus elegans
1x Sabellastarte
1x Nassarius
1x Strombus
Fotky: bohužel nemám žádnej foťák, kterej by dokázal akvárium a osazenstvo vyfotit v reálných barvách a pěkně ostře, tak přidávám alespoň pár ilustrativních fotek z mobilu, které se celkem povedly... na novém foťáku se pracuje